Snowcamp Arosa 2015 report

Po čase konečně přinášíme text od Tygra, jak on to viděl a sepsal... fotogalerie na odkaze na freeride.cz

http://www.freeride.cz/snowboard/foto/snowcamp-arosa-lenzerheide-2015--23266/

ráno... budím se uprostřed města... v cizím bytě, pokoji... vedle Majka, kterýho znám sotva pár hodin... moc o něm nevím... snad jen to, že spolu máme prožít pár dní na společný cestě... kluk je to pjeknej, vopálenej, vlasy hozený jako to mám rád, umí se smát... to pude...

bylo mi sedmnáct... půjčil sem si svoji první fošnu, že to jako skusím... bude to bavit?... dal sem to za barákem z kopce na první dobrou... no control, no oblouk... jo, tohle mě líbit se moc... snoubording...
 
přesouváme se s partou tam kde to už dobře znám... Switzerland, Chur, zatáčka střídá zatáčku, vyhlídka na most, řeka co teče, voda padá... a já vím, že tady jsem doma...

kostel, sámoška, Sina... ta holka co ji chceš snídat, obědvat i večeřet... Haus Strela... chalupa, která nám bude na pár dní místem, kde čas nemá hranic... kam si se přijel smát, potkat nový lidi, najít sebe... hééééj hlavně nezapomenout na pípáky! 

na uvítanou zlehka grilovačka... je to vesnice... roubená železniční stanice... žádný paneláky uprostřed hor... jen klid... voda v údolí zpívá... a ty víš, že ráno ti jede vlak do Arosy... první nesmělá snídaně... díváš se jídelnou na lidi co jedou dnes s tebou... tam nahoru, kde jsou jen hory, sníh a klid... snad se večer moc nevyvádělo... čau Majku... dáme to?

Arosa paradise resort... vyjedeš první sedačkou nahoru... a všechno tu máš krásně na dlani... jako vějíř do široka otevřený, barevný... vem si z něj co jen chceš... snowpark, sjezdovky, opuštěné pláně, panenské svahy, holky co se chtějí smát a tančit, slunce nad hlavou, v kapse pár franků... tak dem na to parto...

Snowcamp... není to tábor s jasným řádem... základ je... udělej to pjekný sobě a lidem kolem tebe... vše hraje pro zdar tohohle plánu... a když je nejhůř... NE!... není důvod mít špatnej day...tady nejsi pro to, aby si se bez cíle ztrácel ve svých snech... tohle je to místo, kde sny sou tvoje fošna... hlava je střelka kompasu... a svět sou jen hory kolem tebe... čistě bílé, krásné, opuštěné, plné tajemství... stačí jen natáhnout ruce a máš tu vše...

je tu Mája... naše krásná kuchařka co se tak úžasně směje... nahlas no brake... díky níž maj v resortu pernamentně vyvěšený vlajky... avalanche very very hot...

Fido, Dave... partička co každý ráno chodí s konvičkou pro čerstvý mlíko přímo od kraviček co pasou trávu na kopcích kolem chalupy... je to BIO?... co na tom záleží... je bílý a chutná jako ranní pusa od holky co si ji včera potkal na nádraží cestou domů...

každej den vlakem nahoru... večer zas dolů... štiplístka zdravíš slovy "ich holidej, du arbait"... aby tě sejmul hláškou "maine arbait ist very very holidej"... já ty lidi tady faqt můžu... oni se furt smějí... nejsou to jen anonymní ksichty co na tebe kouknou skrz svoje kreditní karty... jasný... život ve Švajcu není pro socky co se bojej koupit holce čokoládu jen tak... protože je krásná a dělá ti den tak nějak obyčejně krásnej... tady se žije... jako voda co padá ze skály... tělo jí hladí... ty chceš být jezero co řeku plní... si proud, tvé tělo s jejím se pojí...

víš vlastně jak probíhá takovej jeden obyčejnej day na snowcampu pod taktovkou Pítrse and happy crew?... posnídáš si v klidu co kuchyně dala a Mája s láskou pochystala... vlak ti jede každou třičtvrtě... nikam nespěcháš... den je dlouhý a čas je schovanej tam kde zůstal tvůj zamáčknutej fuck off arbait budík... jedna parta bere cajky, pípáky, malou sváču... jdou si dát freerajc... takovej ten vejlet kdy je za tebou vidět jasná stopa, cesta co si nakreslil svoji fošnou na pudrový plátno co tu celou zimu čekalo jen na tebe... snowpark, olíčko, nasekám tam bedýnky, třistašedinu, no byla trochu na hulváta... ale co... svět se točí... a ty skus to znovu... poď si... 

a nebo si prostě jen tak sedni do sněhu a dívej se... tolik krásy kolem tebe... nových lidí co se jich chceš zeptat "jak se máš"... dojel kamarád Fritz... bude show...

když se začíná nad Sit Huttem pomalu stmívat... je čas odměnit tělo i ducha za celej ten snow day... Olie contest pro všechny open... live koncert kapely Dimy and the Acoustic Leaves přímo na sjezdovce... Larissa ti donese pivko... usměje se na tebe, aby tě nechala znovu bezhlavě zamilovat... proč zase někam mizíš... 

cestou na vlak proletíme městem... héééj parto... stavíme se do Los baru na jedno... ajjjjj... to byl very very no brake plán... maj tu pol dance super paráde stage... výzva... stejná výzva jako vyslat frotflipa... no snad ani nejde popsat tu show... město patří nám... 

další den... další lidi co potkáš na nádraží... čau Tajgr... áááááá Los bar dělá nový přátele... oblouky po hraně nebo jen tak na šmrdlanou... kluci ti to natočej ať se večer můžeš mrknout, kde děláš chyby a co zlepšit na tvém lovení kapříků...

počasí je základ všeho... a ono přeje... snad až na jeden den... mlha, že nevidíš na špičku vlastního prkna... psychedelic snowboarding... mizíme na bazén trochu zrelaxovat před dalším monster apres ski za chatou...

přijel opět Dimi a hraje pro nás i celou vesnici... pan domácí chystá stage, bar... bude hokej na místním zimáku... došla Sina i s rodinou... mámu už znám, táta very simpaťák... je tu mlíkař... pár dalších domorodců... show může začít... lidi tu žijou prostě skvělí... a moje bateri jsou každou minutou víc a víc nabitý... vidět Gill, angličanku původem ze south Africa hrát špíl s hokejkou v ruce je prostě radost... noc nemá konce... Majk si od kapely půjčuje kytaru... já se deru za majk... je tu světová premiera songů jež rodí se ze srdce silou rovnající kráse co vidím kolem sebe... zavoláme na vás policajty!!!... fér... večírek, který rozpustí policie je dobrej večírek...

další den... lidi na chalupě jsou ti blíž a blíž... potkáváš se s nima celý den... večery trávíš na chodbě v gauči... Ingrid... v kuchyni se tančí kolem plotny... zítra budou Lasagne... nemůžu usnout protože slyším jen a jen její smích...

je těžký trhat z holidej kalendáře poslední stránku... proč končit něco jež teprve začalo... na kostele zvoní zvon a ty víš, že tahle cesta ti zůstane navždy vyrytá do tvé mapy zážitků... musíš to skusit... jednou... a záleží jen na tobě zda budeš snowcamp v Arose milovat či nenávidět... nás bylo na chalupě takřka čtyřicet... a lásku jsem cítil ze všech... ta pozitivní energie byla tak silná, že nejde jen tak odjet a za rok se nevrátit zpět... poslední ráno... v autě mi za týden na parkovišti vytekla komplet všechna brzdová kapalina... jo, byl to no brake, no control week... u sámošky pod kostelem sedí Sina... loučím se, poslední objetí... holko budeš mi chybět... počkej tu na mě... ich liebe dich... mávám naposledy údolí co nechávám za zády... jedu vstříc realitě, která už nikdy nebude jako dřív... v hlavě mám malou krabičku s velkejma zážitkama a visačkou snowcamp Arosa 2015... stačí ji na chvíli otevřít a budeš znovu tam kde život plyne jako řeka s jarním táním...

ráno... budím se uprostřed města... v bytě, pokoji který neznám... vedle člověka co se tak krásně směje... ty oči... jako lampy ti svítí na tvou cestu...  cestu co si šel chvíli společně s ní...  za oknem je jaro... a já vím, že začalo smíchem jež strhává laviny a den dělá ti krásnější...  tvůj smích odteť bude můj budík co začne mi nový den...  Májo... tak co, vyrazíme?... svět je tu pro nás... budem tu s ním...

text: Igor Chmelíček aka TYGR

Snowcamp Arosa 2015 report

Komentáře

[+] Přidat komentář

23. 4. 2015 10:28 Vita
Ahoj Tygře, Petře a všichni ostatní.... Měli jste to zase v topu ;) Jste rok vod roku lepší tak o peace and love a dík za report vzpomínám na vás.